Popisky

Daňové příjmy

Daňové příjmy tvoří největší část celkových příjmů města či obce. Na základě schváleného zákona o rozpočtovém určení daní (RUD) pošle stát obci část celostátně vybrané daně z přidané hodnoty (DPH) a část celostátně vybraných daní z příjmů fyzických a právnických osob. Část, kterou obec z celostátně vybraných daní získá, závisí na počtu obyvatel obce a na výměru obce.

Daň z nemovitostí

Daň, kterou obci zaplatí každý majitel pozemku, stavby nebo bytové jednotky, která se nachází v katastru této obce. Obec může výši této daně upravovat pomocí koeficientů. Tato daň zůstává plně v rozpočtu obce.

Komunální odpad

Poplatek, který zaplatíte obci za to, že se postará o přistavení nádob na odpad, za odvoz odpadu, jeho roztřídění a likvidaci. Minimální výše poplatku není určena, maximální výši poplatku stanovuje zákon. O skutečné výši poplatku rozhoduje politické vedení obce (zastupitelstvo) = může se pohybovat od 0 Kč až po stovky Kč. Záleží na tom, jakou částkou je obec ochotna svým občanům „dotovat“ svoz a likvidaci odpadu. Skutečné náklady totiž bývají vyšší, než jsou příjmy získané z poplatků vybíraných od občanů.

Poplatek z pobytu

Poplatek je zaměřen na krátkodobé úplatné pobyty (pobyt v hotelu nebo penzionu, stanování v kempu, krátkodobé ubytování v bytě v rámci sdílené ekonomiky, …), které jsou především rekreační a turistické povahy. Poplatek z pobytu však může zavést kterákoliv obec, a to bez ohledu na její turistickou atraktivitu = poplatek není vázán na konkrétní účel pobytu. Výše poplatku za každý započatý den pobytu nesmí překročit 50 Kč a nesmí být vyměřena na více než 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů u jednotlivého poskytovatele pobytu. Přesná výše poplatku je určena obecně závaznou vyhláškou.

Povolení k vjezdu

Obec může místní vyhláškou určit konkrétní místa nebo celé části obce, do kterých je vjezd motorovým vozidlem povolen pouze po zaplacení poplatku. Jedná se například o historické části měst, kde se tímto nařízením snaží vedení obce regulovat hustotu dopravy. Poplatek neplatí fyzické osoby mající trvalý pobyt nebo vlastníci nemovitosti ve vybraném místě, osoby jim blízké, manželé těchto osob a jejich děti. Dále osoby, které ve vybraném místě užívají nemovitost ke své hospodářské činnosti nebo osoby, které jsou držiteli průkazu ZTP a jejich průvodci.

Ostatní poplatky

Poplatek ze psů, poplatek za zvláštní užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za zhodnocení stavebního pozemku tím, že se můžete připojit na obcí vybudovaný vodovod nebo kanalizaci.

Daň z hazardu

Pokud obce na svém území povolí provoz heren nebo kasin, mohou z této daně získat až stamiliony korun. V penězích z hazardu se doslova „topí“ např. příhraniční obec Chvalovice, která v roce 2022 získala z hazardu více než 242 milionů korun. Protože v této obci žije méně než 700 obyvatel, příjem z hazardu na jednoho obyvatele přesáhl 350 tisíc korun. Jiné obce či města provoz heren a kasin na svém území zakázaly a s daněmi z hazardu tak ve svých rozpočtech mohou počítat pouze v omezené míře. V rámci konsolidačního balíčku nicméně došlo k úpravě přerozdělení daně z hazardu, která část této daně pošle i na účty obcí a měst, které hazard zakázaly.

Správní poplatky

Za provedení výkonu ve veřejné správě v zájmu žadatele se platí správní poplatek. Pod pojmem výkon se v tomto případě skrývá například vydání rodného listu, vydání stavebního povolení, vydání řidičského průkazu nebo rybářského lístku. Poplatek v těchto případech platí občan = žadatel o povolení, lístek nebo průkaz.

Vlastní činnost

Příjmy, které obec získává svými vlastními aktivitami. Jsou to například příjmy z nájmu obecních bytů, z prodeje a z pronájmu obecního majetku (nemovitostí, pozemků, …) nebo z poskytování obecních ploch pro reklamní účely.

Příjmy z podnikání

Příjmy z vlastního podnikání obce, především však příjmy, které obci plynou z podnikání společností, které obec založila, nebo u nichž má majetkový vklad. Jedná se například o Technické služby, které zajišťují odvoz odpadu, jeho roztřídění a likvidaci pro ostatní okolní obce.

Sankce

Platby sankční povahy = pokuty za chování v rozporu s právními předpisy. Jedná se například o pokutu za neoprávněné pokácení stromu, nebo o sankční postihy za pozdní úhradu místních poplatků.

Přijaté dary

Věcné dary nebo peněžní prostředky, které obec dostane jako dar od tuzemských nebo zahraničních fyzických osob nebo právnických osob (firem). Dárce si může vymínit použití darovaných peněžních prostředků na konkrétní účel – rekonstrukce školky, pořádání obecních slavností, výstavba dětského hřiště, … Dárci jsou většinou firmy, které podnikají na katastrálním území obce a snaží se tak mít s vedením obce a s jejími občany co možná nejlepší vztahy. Většinu zaměstnanců těchto firem tvoří obyvatelé blízkých obcí a je tak v zájmu firmy investovat prostředky také do zkvalitnění infrastruktury obce.

Dotace

Dotace ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů krajů, dotace z evropských fondů. Finanční prostředky získané z různých fondů, které se dají využít pro výstavbu či rekonstrukce budov nebo sportovišť, mohou však být i neinvestičního charakteru, kdy slouží například na financování asistentů prevence kriminality. Většinou pokrývají pouze část potřebných finančních prostředků, zbylé finanční prostředky musí formou spoluúčasti poskytnout ze svého rozpočtu obec.

Přenesená působnost

Příspěvek na výkon státní správy, kterou stát přenesl na obce a jejíž rozsah je vždy určen zákony (vydávání stavebního povolení, evidence obyvatel, vydávaní občanských průkazů a cestovních pasů). Jedná se zejména o mzdové a provozní výdaje vázané na zaměstnance vykonávající činnosti pro státní správu. Tento finanční příspěvek od státu však ve většině případů nepokrývá skutečné náklady = obec musí tyto činnosti dotovat ze svého rozpočtu.

Úvěry

Finanční zdroje získané obcí z bankovních nebo nebankovních úvěrů. Obce využívají téměř výhradně bankovní úvěry, jejichž poskytovatelem jsou bankovní instituce, které mají bankovní licenci od České národní banky. Pokud obec plánuje větší investiční akci (výstavba nového fotbalového stadionu, školky, plaveckého bazénu, … ) řeší financování této akce nejen penězi ze svého rozpočtu, ale často využívá také úvěry. Je to stejné jako u soukromé osoby, která na výstavbu svého vysněného domu použije hypotéční úvěr = nemusí čekat až na výstavbu domu našetří dostatek peněz = do nového domu se může stěhovat velmi rychle = nový dům splácí postupně nižšími částkami. Úvěry se používají také na předfinancování investičních akcí, na které obec získala dotace, jež jsou vypláceny až zpětně (platba ex post). Přijatá dotace je následně použita na splacení úvěru. Spíše ojediněle jsou úvěry použity na zajištění provozních nákladů obce.

Provoz obecního úřadu

Vše, co musí být zaplaceno, aby správně fungovala veškerá agenda obce. Mzdové náklady + Režijní náklady (náklady související s řízením, činností a obsluhou úřadu – např. vybavení kanceláří a kancelářské potřeby, energie, telefony, pošta, nájemné, odpisy, pojištění, vzdělávání úředníků, náklady na obslužný a řídící personál) + Jednorázové náklady (náklady na pořízení hmotného a nehmotného majetku, které musí úřad vynaložit pro zajištění agendy – např. nákup a instalace vybavení pracovišť, softwarové vybavení, materiálové vybavení).

Péče o zeleň

Finanční prostředky, které obec vydává na sečení trávníkových ploch, sběr listí, úpravu keřů a živých plotů, kácení starých nebo nemocných stromů a výsadbu nových stromů, výsadbu keřů a výsadbu a údržbu trvalkových a letničkových záhonů.

Veřejné osvětlení

Finanční prostředky, které obec vydává na osvětlení ulic, silnic, chodníků nebo jiných veřejných prostranství. Jedná se o veřejně prospěšnou službu, která pomáhá významně zlepšovat kvalitu veřejného prostoru v obci = nedostatek, případně nadbytek veřejného osvětlení přímo ovlivňuje kvalitu života obyvatel v obci. Veřejné osvětlení přináší občanům subjektivní pocit bezpečí při pohybu v obci ve večerních hodinách, funguje jako prevence kriminality, usnadňuje orientaci a snadnější rozpoznání osob nebo překážek po západu slunce. Dle dostupných analýz mohou tvořit náklady na veřejné osvětlení až 40% z celkových nákladů na elektrickou energii v obci !!!

Údržba hřbitova

Finanční prostředky, které obec vynakládá na správu, údržbu a opravy hřbitova. V rámci těchto činností se jedná o otevírání a zavírání areálu hřbitova, úklid a údržbu travnatých ploch, údržbu cest a jejich případné odplevelení, údržbu a úklid zpevněných cest, komunikací a příjezdových komunikací (včetně zimní údržby = úklid sněhu), údržbu a úklid kolumbárií, údržbu rozptylové nebo vsypové loučky, úklid odpadků včetně zajištění pravidelného odvozu odpadu, opravy hřbitovních zdí, …..

Obecní policie

Obecní policie (městská policie v případě města, statutárního města nebo Prahy) je orgánem obce/města, který zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce. Obecní policie přispívá především k ochraně a bezpečnosti osob a majetku v obci, dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití a dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízeních obce, v určitém rozsahu zajišťuje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, dohlíží na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného pořádku, podílí se na prevenci kriminality v obci, provádí dohled nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvích v obci, …. Obecní policii zřizuje a ruší zastupitelstvo obce obecně závaznou vyhláškou. Působnost obecní policie vykonávají strážníci, kteří jsou v pracovním poměru k obci (nikoliv ve služebním poměru). Obecní policii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce na základě pověření zastupitelstva obce.

Podpora kultury

Obecně lze říci, že hlavním zdrojem financí pro kulturu jsou veřejné rozpočty = většina aktivit v oblasti kultury je ztrátová a neobejde se bez příspěvku či dotace z veřejných rozpočtů nebo bez jiného přispění veřejné správy (poskytnutí nebytových prostor, organizační a provozní podpora). Jedná se zejména o finanční prostředky, kterými obec podporuje činnosti místních knihoven, muzeí, galerií, divadel, uměleckých škol, kulturních domů nebo středisek a hudebních klubů, dále místní kulturní, společenské, vzdělávací a výukové akce, nebo činnosti aktivit místních zájmových či amatérských sdružení.

Podpora sportu

Výše finančních prostředků směřující z rozpočtů měst a obcí na podporu sportu není určena žádnou zákonnou ani jinou normou. Vše závisí na aktuální finanční kondici města či obce a na rozhodnutí jejich představitelů (zastupitelstvo, rada) = opět tedy jde o čistě politické rozhodnutí. Obce jsou majiteli různých sportovišť (od malých multifunkčních sportovních plácků až po fotbalové nebo hokejové stadiony), v některých případech jsou dokonce faktickými majiteli sportovních klubů (města mohou vlastnit od několika procent až po 100% akcií sportovního klubu). Jedná se tak o prostředky dotující provoz sportovních zařízení, o investice do sportovních zařízení nebo o příspěvky sportovním klubům. Obec může také přispívat na pořádání tradičních sportovních akcí, na spolkovou sportovní činnost mládeže, na výkonnostní sport, nebo může odměňovat nejlepší sportovce obce.

Příspěvek na provoz škol

Obec jako zřizovatel školy (mateřské, základní nebo střední školy) nese odpovědnost za její provoz a musí zajistit finančně její chod. Obec tak platí ze svého rozpočtu náklady na energie, opravy majetku, pořizování drobného majetku nebo úhrady služeb (neinvestiční náklady). Obec je také investorem při stavbě nových školních budov, nových zařízení v budovách a nového majetku v hodnotě vyšší než 80 tisíc Kč (investiční náklady). Obec však neplatí mzdy zaměstnanců škol (včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění), náklady na další vzdělávání učitelů nebo náklady na základní učební pomůcky, které jsou placeny přímo ze státního rozpočtu.

Mzdové výdaje

Platy úředníků včetně netarifních složek a povinných odvodů = mzdové náklady a ostatní osobní náklady, kterými je ohodnocena práce úředníků v souvislosti s výkonem agendy obce. Součástí této kapitoly jsou také odměny volených zastupitelů, z kterých jsou následně zvoleni radní a politické vedení obce – starosta, místostarostové. Odměnu dostávají uvolnění (pracují pro obec na plný úvazek) i neuvolnění zastupitelé (mají své civilní povolání a pro obec pracují pouze na „vedlejšák“). Výši odměn stanovuje vláda = odměny pro uvolněné zastupitele v přesné výši, částky pro neuvolněné zastupitele v maximální možné výši (teoreticky tak může být odměna neuvolněného zastupitele nulová).

Svoz odpadu

Náklady, které obec vynakládá na sběr, svoz, odstranění nebo energetické využití směsného komunálního odpadu od občanů + náklady na sběr a svoz tříděných odpadů + náklady na objemné odpady + náklady na bioodpady + náklady na provoz sběrných dvorů + náklady na likvidaci černých skládek. Obec na druhé straně může vybírat poplatek od občanů, který tyto náklady částečně pokrývá (viz. příjmy obce). Dalšími příjmy mohou být poplatky od rekreantů či majitelů rekreačních objektů v obci, dále poplatky od živnostníků zapojených v systému obce, výnosy ze sběru textilu, z prodeje druhotných surovin, příspěvky od dalších kolektivních systémů (sběr elektrozařízení), platby jiných obcí za využití sběrného dvora či kompenzační platby za umístění skládky ve svém katastru, odměny ze systému EKO-KOM za zajištění míst zpětného odběru a zajištění sběru a využití odpadů z obalů.

Dopravní obslužnost

Náklady, které obec vynakládá na to, aby zabezpečila pravidelnou dopravu především do škol a školských zařízení, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení, k orgánům veřejné moci, za kulturou, za rekreací a následně také zpět. V rámci měst tvoří obvykle základ veřejné dopravy městská hromadná doprava (MHD). MHD je systém linek osobní veřejné dopravy, které jsou určeny k zajišťování dopravní obslužnosti na území města hromadnými dopravními prostředky. Systém je přístupný každému zájemci a platí v něm jednotné přepravní a tarifní podmínky. Systém MHD může zahrnovat autobusovou, tramvajovou či trolejbusovou dopravu, ve velkých městech to může být také metro a městská nebo příměstská železnice. V některých případech jsou součástí městské hromadné dopravy i lanovky, přívozy nebo jiné formy vodní dopravy. Základní dopravní obsluha území veřejnou dopravou se považuje za součást základních sociálních práv občana EU.

Výkon přenesené působnosti

Obec je ze zákona povinna vykonávat za stát určité činnosti (vydávání stavebního povolení, evidence obyvatel, vydávaní občanských průkazů a cestovních pasů). Zaměstnanci vykonávající tyto činnosti pro státní správu jsou placeni z rozpočtu obce, obec ze svého rozpočtu zároveň platí veškeré provozní výdaje, které jsou s těmito činnostmi přímo spjaté. Stát obci na tyto činnosti posílá příspěvek na výkon státní správy (viz. příjmy obce), který však ve většině případů nepokrývá skutečné náklady = obec musí tyto činnosti dotovat ze svého rozpočtu.

Dotace a NFV (návratné finanční výpomoci)

Předně je dobré zmínit, že na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc (NFV) neexistuje právní nárok, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis (např. školský zákon). Záleží tak pouze na obci, zda bude chtít podpořit činnost, na kterou by měly být finanční prostředky určeny. Přes výše uvedené (neexistuje právní nárok) je však nutné dodržovat rovný a transparentní přístup ke všem žadatelům, postupovat podle předem stanovených pravidel a peněžní prostředky vynakládat účelně a hospodárně. Podporu většinou získávají žádosti, na nichž má obec zájem = podpora sportovní činnosti, podpora kultury, podpora neziskových organizací, charita, …… U dotací požaduje obec od jejich příjemců vyúčtování = informaci o využití poskytnutých finančních prostředků dle nastavených pravidel dotace. Z rozpočtu obce je však možné poskytnout i dar. Děje se tak především v případech, kdy obec nechce vázat peněžní prostředky na předem stanovený účel ani sledovat účel jejich využití.

Kapitálové výdaje

Výdaje obcí se dají rozdělit na běžné a kapitálové. Zatímco běžné výdaje pokrývají provozní činnosti, kapitálové výdaje směřují především do modernizace a rozšíření obecní infrastruktury = do oblasti komunálních služeb, vodního hospodářství, pozemních komunikací, tělovýchovy a zájmové činnosti, vzdělání, bydlení a územního rozvoje. Obec tak investuje do pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, případně zhodnocuje majetek již dříve pořízený. Je si však potřeba uvědomit, že kapitálové výdaje následně generují také běžné výdaje, neboť po dokončení investice je nutné financovat také její provoz a údržbu. V mnohem menší míře jsou kapitálové výdaje použity na transfery podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím a fyzickým osobám. Malá část kapitálových výdajů (v porovnání s předchozími dvěma oblastmi) směřuje také do nákupu akcií a majetkových podílů. Způsobů, kterými obce kapitálové výdaje financují, je několik – kapitálové dotace, vlastní finanční prostředky, úvěry nebo prodej nepotřebného majetku. Důležité je, aby kapitálové výdaje nebyly vynakládány nahodile, ale aby vycházely z dlouhodobého plánu rozvoje obce a byly plně v souladu také s dlouhodobým plánem finančního hospodaření obce = aby byly vynakládány efektivně.

Hasiči

Jedná se finanční prostředky vynakládané na chod jednotky sboru dobrovolných hasičů (JSDH), jejímž zřizovatelem je obec. Obec ze svého rozpočtu zajišťuje také potřebné zázemí a techniku. Výše finanční podpory závisí na zařazení jednotky požární ochrany (JPO) do kategorie JPO I – JPO VI, která určuje, zda jednotky mohou zasahovat pouze na území své obce nebo také mimo něj. JSDH jsou financovány také z jiných než obecních zdrojů. Časté jsou dary právnických nebo fyzických osob, pravidelně jsou vypisovány také různé dotační tituly. Ze státního rozpočtu jsou např. hrazeny výdaje spojené s odbornou přípravou členů JSDH, vyžádanou asistenci u dopravní nehody platí pojišťovny.

Údržba komunikací

Obec je vlastníkem pouze místních komunikací, které se nacházejí na jejím území. Zajišťuje tak údržbu pouze tohoto typu komunikací. Vlastníkem dálnic a silnic I. tříd je stát, vlastníkem silnic II. a III tříd je příslušný kraj. Údržba místních komunikací a chodníků probíhá celoročně, nejnáročnější z finančního hlediska je zimní údržba, vysoké finanční prostředky jsou však vynakládány také v období s příznivými klimatickými podmínkami, kdy dochází k jejich opravám. V rámci zimní údržby dochází ke zmírňování závad ve sjízdnosti a schůdnosti místních komunikací, které byly způsobeny zimními povětrnostními vlivy a podmínkami. V rámci údržby se jedná především o odstranění náledí nebo sněhu z místních komunikací a chodníků. Obec má v rámci zimní údržby většinou komunikace rozděleny do skupin podle jejich důležitosti. Každé ze skupin je pak přidělena časová lhůta, během které by mělo dojít ke zmírnění závad ve sjízdnosti. V období příznivých klimatických podmínek se pak provádí především drobné úpravy asfaltových a dlážděných vozovek, opravy chodníků ze zámkové dlažby, výspravy výtluků, opravy a běžná údržba mostků a lávek, čištění a opravy propustků, uličních vpustí a odvodňovacích žlabů, strojní metení komunikací, kropení vozovek a údržba silniční zeleně.

Zdravotnictví

Města a obce se musejí stále více potýkat s nedostatkem a stárnutím lékařů. Kritická situace je především v oblasti pediatrů. Pokoušejí se tak aktivně lákat lékaře do svých měst a obcí. Děje se tak různou formou. Nabízí dotace na vznik a vybavení nových, nebo již existujících ordinací, platí nájemné a náklady na provoz ordinace, nabízejí obecní byt za korunové nájemné, stavební parcelu nebo práci pro partnera lékaře. Obec může také zřídit nestátní zdravotnické zařízení. Nejrozšířenější formou poskytování zdravotní péče ze strany obce je lázeňská péče. V nestátních zdravotnických zařízeních lze poskytovat i jiné druhy zdravotní péče, jako je např. péče poradenská, ošetřovatelská, diagnostická, preventivní, rehabilitační, lázeňská, léčebná a lékárenská, péče ambulantní nebo ústavní, a to včetně poskytování dopravní zdravotnické služby sloužící k přepravě nemocných. Obce mohou být také zřizovatelem nemocnic, které poskytují ambulantní a lůžkovou základní a specializovanou diagnostickou a léčebnou péči. Jejich součástí může být také lékárna nebo výdejna léků.

Energie

Náklady na energie mohou zásadním způsobem ovlivnit hospodaření obce. To bylo jednoznačně vidět v předchozích letech, kdy se ceny plynu a elektřiny vlivem energetické krize významně zvýšily a starostové měst a obcí museli navýšit finanční prostředky v této oblasti o jednotky až desítky milionů korun, u velkých měst dokonce až o stovky milionů korun. To mělo v řadě případů přímý dopad na snížení kapitálových výdajů obce. Města a obce na tuto situaci reagují tím, že investují do výměny svých starších zařízení a odběrných míst za úspornější = modernizují veřejná osvětlení, zateplují domy, vyměňují staré žárovky a zářivky za úsporné led žárovky a zářivky, snižují teplotu vytápění, ….. Bez energií by totiž nemohl fungovat provoz obecních a městských úřadů, škol, školek, městských sportovišť, nebo by nesvítilo veřejné osvětlení.

Sociální služby

Dle zákona o sociálních službách je každá obec povinna zjišťovat potřeby poskytování sociálních služeb na svém území a zároveň musí občany taktéž informovat o možnostech a způsobech jejich poskytování. Způsobů, kterými obec poskytuje sociální služby je několik. Obec může poskytovat sociální služby přímo, prostřednictvím své vnitřní organizační složky. Častěji je však obec zřizovatelem své příspěvkové organizace, která poskytování sociálních služeb zajišťuje. Kromě toho může obec finančně podporovat také další poskytovatele sociálních služeb, kteří působí na jejím území (zajišťují sociální služby pro její občany). Obec zpracovává plán rozvoje sociálních služeb a spolupracuje s krajem na vytváření krajské sítě sociálních služeb.